Instrukce a ediční zásady

Všechny odevzdané příspěvky jsou důsledně anonymně posuzovány dvěma odbornými oponenty. Na základě jejich vyjádření je rukopis přijat k publikování, vrácen autorovi k přepracování, nebo zcela odmítnut. Autorovi je poskytnuta anonymizovaná verze obou posudků.

Autoři souhlasí se publikováním kompletního textu v časopise pod licencí Creative Commons Attribution Non-Commercial 4.0 International (CC BY-NC-4.0) license for non-commercial purposes.

Formální úprava příspěvků

Rukopisy přijímáme v elektronické podobě, tj. text vypracovaný v textovém editoru (s koncovkou .doc nebo docx). Elektronickou verzi studie můžete zaslat na e-mailovou adresu nebo . Délka jedné studie by neměla přesahovat 35 normostran (tzn. 63 000 znaků včetně mezer), její překročení bude redakcí povolováno jen ve výjimečných případech. Ke studii musí být přiloženy tyto náležitosti v anglickém jazyce: překlad názvu příspěvku, 10-řádková anotace a 5 klíčových slov. K studii je třeba dodat také cizojazyčné resumé (anglicky) v rozsahu maximálně do dvou normostran (3 600 znaků).

1. Podoba příspěvku

Pro elektronickou podobu příspěvků v textovém editoru použijte typ písma "Times New Roman", velikost písma 12, řádkování 1,5. Doporučujeme použít přednastavený vzor stránky dokumentu Word s horním a dolním okrajem 2,5 cm, levým 3 cm a pravým 2,5 cm. Odrážky odstavce nastavte na 1 cm (také pomocí klávesy tab). Stránky nečíslujte. Při psaní datace dělejte mezi jednotlivými čísly mezery (např. 1. 6. 1934), při psaní časového úseku, vymezeného roky, použijte pomlčku bez mezer: 1752–1789, stejně jako při psaní jakýchkoliv číslic (př. 1–12). Tabulky vytvářejte v textovém editoru v holé úpravě, tj. v přednastavených grafických parametrech (viz předdefinované tabulky v textovém editoru Microsoft Word). V tabulkách vytvořených v Excelu upravte písmo na font Times New Roman, velikost 10–12. Tabulky nedoplňujte širšími čarami (více než velikost 1), rámováním či barevnými výplněmi oken. Grafy vytvářejte rovněž v textovém nebo tabulkovém editoru. Velikost písma (Times New Roman) můžete přizpůsobit potřebám tabulky nebo grafu, nejlépe ve velikosti 10–12. Tabulky i grafy nevkládejte do textu, nýbrž pošlete jako zvláštní soubor.

2. Citace použité literatury a archivních pramenů

Rádi bychom informovali čtenáře i budoucí přispěvatele, že dosavadní citační úzus, užívaný v revue Historica, byl v několika detailech pozměněn. Z nich upozorňujeme především na tyto tři:

  1. křestní jména citovaných autorů již nebudou zkracována;
  2. podtituly i názvy jednotlivých dílů resp. svazků vícedílných prací budou od sebe oddělena dvojtečkou s mezerami (srov. bod 2.2.1);
  3. při zkracování opakujících se citací již nebude používána zkratka "c. d." (srov. bod 2.2.3).

V dalších požadavcích na formální úpravu příspěvků nedošlo k žádné změně.

2.1 Tvorba poznámek

K citování použité literatury a pramenů, popř. jejich komentářům, používejte vždy formu poznámek pod čarou. Ty se v textovém editoru Word tvoří příkazy Vložit - Odkaz - Poznámka pod čarou. Pro umístění zatrhněte volbu Pod čarou. Poznámky vkládejte bezprostředně za interpunkci.

2.2 Způsob citace použité literatury

V případě odkazování k online zdrojům s číslem DOI je nutné toto DOI vždy uvést v bibliografickém údaji.

2.2.1 Monografie

Příklad standardní citace jednodílné monografie bez podnázvu:

DOSTÁL, František: Valašská povstání za třicetileté války. Praha 1956.

Pokud se v názvu objevuje více autorů (maximálně tři), uvádějte je všechny a oddělujte pomlčkou. Pokud je autorů více, uvádějte celým jménem redaktora, resp. editora či vedoucího kolektivu, ostatní zahrňte do "anonymního" kolektivu.

Příklady:

FEIGL, Helmuth – ROSNER, Willibald (Hg.): Versuche und Ansätze zur Industrialisierung des Waldviertels. Wien 1990.

CZAPLIŃSKI, Marek a kol.: Historia Śląska. Wrocław 2002.

Pokud je autorů více než tři, plně uvádějte prvního z nich a ostatní zahrňte do autorského kolektivu. Pokud má práce i podnázev, oddělujte jej od názvu dvojtečkou s mezerami.

Příklad:

BŮŽEK, Václav a kol.: Věk urozených: Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha - Litomyšl 2002.

Monografii s podnázvem citujte takto:

ZATLOUKAL, Ondřej - ZATLOUKAL, Pavel: Luk & lyra : Ze sbírek Arcidiecézního muzea Kroměříž. Olomouc 2008.

Vícedílnou monografii citujte takto:

PEŘINKA, František: Vlastivěda moravská, 2 : Místopis : Kroměřížský okres, 1. Brno 1911.

Nebo: PETRÁŇ, Josef: Dějiny hmotné kultury, II/2 : Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha 1997.

2.2.2 Autorská kapitola v monografii, studie ve sborníku a periodiku, novinový článek

Při citaci studie, publikované v periodiku dodržujte toto pořadí údajů, oddělených čárkou: název periodika a číslo ročníku, rok, číslo sešitu a nakonec citované strany.

Příklad:

POKLUDA, Zdeněk: Desková velkostatkářská držba v Rakouském Slezsku ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století. Slezský sborník 77, 1979, č. 3, s. 15–31.

Při citaci novinového článku doplňte rok vydání o den a měsíc. Při použití článku uveřejněného v neperiodicky vydávané publikaci, např. ve sborníku z konference nebo vydaném k něčímu výročí, nejprve citujte danou studii (autor, název) a poté publikaci s použitím zkratky "In:". V citaci sborníku vždy uvádějte jeho editory se zkratkou ed. (= editor) popř. eds. (= editores), v německých pracích zkratkou Hg. (= Herausgegeben).

Příklad:

ANDĚL, Rudolf: Kristián Karel z Platz a Ehrenthalu v čele správy gallasovských statků (1690–1722). In: VOJTÍŠKOVÁ, Marie (ed.): Sborník příspěvků k době poddanského povstání roku 1680 v severních Čechách. Praha 1980, s. 123–139.
Václav Crha na Moravě. Národní listy, 8. 1. 1870, s. 1
Oesterreichische Brauerbund. Wiener Zeitung, 14. 6. 1887, s. 6

2.2.3 Zkracování opakovaných bibliografických citací

Pokud opakovaně citujete konkrétní dílo, použijte zkrácenou citaci, např.: POKLUDA, Z.: Desková velkostatkářská držba, s. 15-31 (název zkracujeme po první substantivum včetně). Pokud následuje citace totožného díla či archivního pramenu nebo jiného zdroje několikrát za sebou: Tamtéž, s. 10.

2.3 Citace použitých archivních pramenů

Údaje o citovaných archivních pramenech uvádějte v tomto pořadí - nejprve název instituce, název fondu či sbírky, inventární číslo, signatura, číslo kartonu/knihy/složky/spisu/folia, resp. paginy. Používejte tyto zkratky: inv. č., sign., kart., fol., fasc. U folií uvádějte, zda se jedná o verso (rub) či recto (líc).

Příklad: Národní archiv, fond ČDK, inv. č. 752, sign. IV-D-1, kart. 487, fol. 15r-17v.

Při opakovaném citování archivu nebo fondu doporučujeme požívat zkratky tímto způsobem: Národní archiv (dále NA), fond Česká dvorská kancelář (dále ČDK), ...

2.4 Citace elektronických dokumentů a webových stránek

Při citacích dokumentů z elektronických medií (CD, DVD atd.) používáme standardní citaci (viz výše). Pouze před místo a rok vydání uvedeme typ média. Při citaci z webových stránek citujeme autora (je-li uveden) a název dokumentu výše popsaným způsobem, ale citaci musíme doplnit o následující nezbytné údaje:

  1. datum aktualizace nebo revize citovaných webových stránek (je-li uvedeno);
  2. datum, kdy byl dokument skutečně viděn a citován;
  3. přesná lokace webových stránek.

Např.: Weltausstellung 1873. Online, cit. 28. 10. 2007 dostupné na http://www.wien-vienna.at/geschichte.php?ID=752.

Za obsahovou správnost použité citace odpovídá autor.

3. Zkratky

Použití zkratky je třeba vždy uvést, např.: Moravský královský tribunál (dále MKT). Doporučujeme používat všeobecně uznávaný úzus.

4. Obrazová příloha

Obrazovou přílohu dodávejte pouze, pokud je to nezbytné; editoři sborníku si však vyhrazují právo rozhodnout o jejím zařazení. Obrazová příloha by měla mít tyto parametry:

  1. digitální podoba s minimálním rozlišením 300 dpi ve formátu JPG;
  2. písemné popisky v samostatném textovém dokumentu, obsahující standardní citaci zdroje, popř. doplněnou o komentář (max. 10 řádků).

Obrazovou přílohu nevkládejte do textu, nýbrž pošlete jako zvláštní soubor.

5. Bibliografie

  • na závěr studie umístit vždy seznam archivních, tištěných a jiných pramenů a literatury o níže uvedené podobě:

Archivní prameny

  • abecedně řazené podle názvů archivů a v rámci nich abecedně podle názvů fondů

Příklad:

Národní archiv, fond Česká dvorská kancelář

Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově, fond Archiv města Krnova

Zemský archiv v Opavě, fond Zemská vláda slezská Opava

Tištěné prameny

  • abecedně seřazené podle názvu, případně podle příjmení autora/autorů
  • zápis odpovídá způsobu citací použité literatury v poznámkovém aparátu

Příklad:

Allgemeines Reichs- Gesetz- und Regierungsblatt für das Kaiserthum Oesterreich. Jahrgang 1851 Wien 1851.

Národní listy 1870

Österreichische Statistik. Neue Folge, Band 17, Heft 3: Statistik der Unterrichts- Anstalten in Österreich für das Jahr 1913/1914. Wien 1919.

REBEC, Tomáš: Úplný Řád živnostenský : Komentář pro potřebu praktickou. Praha 1911.

Wiener Zeitung 1887

Internetové a jiné zdroje

Příklad:

http://biblio.hiu.cas.cz/

http://www.wien-vienna.at/geschichte.php?ID=752

https://bibliografia.ipn.gov.pl/

Literatura

  • abecedně seřazené podle příjmení autorů
  • záznam o podobě odpovídající způsobu citací použité literatury v poznámkovém aparátu

Např.

ALBISETTI, James C.: Mädchenerziehung im deutschsprachigen Österreich, im Deutschen Reich und in der Schweiz, 1866–1914. In: GOOD, David F. – GRANDNER, Margarete – MAYNES, Mary Jo (Hg.): Frauen in Österreich. Beiträge zu ihrer Situation im 19. und 20. Jahrhundert. Wien – Köln – Weimar 1993, s. 15–31.

CZAPLIŃSKI, Marek a kol.: Historia Śląska. Wrocław 2002.

FEIGL, Helmuth – ROSNER, Willibald (Hg.): Versuche und Ansätze zur Industrialisierung des Waldviertels. Wien 1990.

SKORKA, Renáta – WEISZ, Boglárka: The Town and the Widow : The Journey of Elisabeth of Luxembourg to Pozsony. Mesto a dejiny 8, 2019, č. 2, s. 6–21.


Za dodržování pokynů k úpravě příspěvků vám redakce předem děkuje.


Zveřejněno / aktualizováno: 18. 05. 2022